Minimalistická kuchyně preferuje především jednoduchost a funkčnost. Proto jí dávají přednost hlavně lidé, kteří jsou zaměřeni prakticky a systematicky. Přirozeně se také objevuje u lidí, kterým imponuje střídmost a dobrovolná skromnost.
Každý jsme však z jiného těsta, že?
Pojďme se s trochou vtipu a nadsázky podívat na různé typy obyvatel a návštěvníků kuchyně.
Protipólem výše uvedených praktiků jsou hromadiči – ti, kteří jen tak něco nevyhodí. V kuchyňské lince mají hrnce s oprýskaným smaltem, příšerný hrneček, který dostali za 3. místo v krajském kole fyzikální olympiády před patnácti lety a tvrdošíjně lpí na své poškrábané hliníkové pánvičce. Poznáte je podle jejich oblíbené mantry „To by se mi mohlo ještě hodit…“
Dále pak tu máme ty, kterým můžeme dát nálepku nakupovač – to jsou ti, kteří mají ve spíži 5 kg mouky, protože zrovna byla ve slevě. Zásadně nakupují výhodná rodinná balení (i když jsou singl). Obsah jejich spíže a lednice by nakrmil celý regiment vojáků. Jestliže potřebují koupit jeden nůž, vrátí se z nákupu s celou sadou nožů, protože byla cenově výhodnější. Nedokážou si představit, že by jeden den nezašli na nákup (čehokoliv). Jejich zájmovou četbou jsou reklamní letáky…
Také se můžeme setkat s kuchyňským sběratelem – ten má ve své kuchyni desítky skvělých a praktických (ne vždy levných) kuchyňských nástrojů a přístrojů, o kterých je přesvědčen (resp. reklama na předmět mu podsunula), že mu pomáhají při přípravě jídla a vaření. Chřest loupe jen škrabkou na chřest a rýži vaří zásadně jen v rýžovaru (a že ten zmiňovaný chřest vaří ve speciálním hrnci na chřest, snad ani nemusím psát). Zvláštní sortou je intaktní sběratel – který všechny tyto praktické nástroje a přístroje v kuchyni má k dispozici, ale nepoužívá…
Kuchyňský perfekcionista – ten má zase vše tip top a naprosto dokonalé. Jistě má doma sadu minimálně šesti speciálních sklenic na šampaňské přesto, že šampaňské nepije (co kdyby přišla návštěva a donesla by šampaňské). A všechny jeho pánve – klasická, wok, grilovací, steaková, na palačinky, na lívance, na smažení a i ta vaflovací mají své místo v jeho nablýskané kuchyni (co kdyby ta imaginární návštěva se šampaňským dostala chuť na lívance)…
Nemalý je též zástup kuchyňských romantiků – ti se zas neobejdou bez záclonek a háčkovaných deček. Obklopují se mísami plnými ovoce a na poličky v kuchyni vrší ozdobné dekorace s kuchyňskou tématikou. Na kuchyňské lince trůní sladkobolně růžový mixér – vždyť kuchyň je přeci srdcem domova a musí být především útulná…
Speciální odrůdou bez vztahu k množství a potřebnosti kuchyňských pomocníků jsou pak kuchyňští performeři – to jsou ti, kteří po odchodu z kuchyně po sobě zanechávají obří hromadu špinavého nádobí, spoušť, chaos a nepořádek, který by těžko zdolala i profesionální úklidová firma. Dle mé osobní zkušenosti bývají performery převážně muži. A ženy bývají tou následnou úklidovou službou…
No a pak samozřejmě existují různé kombinace výše uvedených základních typů a jejich mutace – třeba takový romantický performer se sklony k nakupování a nebo perfekcionistický sběratel se zálibou v hromadění velmi silně ohrožuje funkčnost a praktičnosti kuchyně.
Právě pro uvedené typy či jejich variace může být minimalistická kuchyň výzvou. Tento dobrovolný přechod od konzumu a nadbytku k jednoduchosti, umírněnosti a vyváženosti může být tou správnou volbou s ozdravným charakterem.
Jak jste na tom Vy – vykazujete některé z uvedených znaků? Řadíte se k některému z typů anebo jste ještě dosud nepopsaný kuchyňský druh? …:)